Litinové výměníky BURNET končí. Je to škoda, ale je to tak…


Litinové výměníky BURNET končí. Je to škoda, ale je to tak…

Značka BURNET nás provázela naší praxí celých 18 let, kdy se zabýváme kamnařinou. Bohužel šel ale vývoj jiným směrem, než tím, který jsme si pro naše výrobky zvolili my.

Jsme v době tzv. kazítek, tedy malých skrytých nedokonalostí jakéhokoli výrobku, které mají způsobit jeho poškození vyžadující opravu nebo dokonce výměnu po uplynutí záruční doby. Už jsem to sám na sobě zažil mockrát. K dokonalosti to dovedl korejský výrobce domácího kina, které začalo „zamrzat“ opravdu jen pár dnů po uplynutí zákonné záruční doby. Podobně dopadl náš Ford Transit, kterému se vinou výrobní vady motor málem rozskočil vejpůl několik týdnů po dvouletém provozu a nájezdu 75 tis. km. Mobilní telefony už ani nepočítám, stejně jako počítače.

V roce 1999, kdy táta otevřel svoje krásné kamnářství v centru Brandýsa, se začaly hromadit poptávky kachlových sporáků. Kachlová pec, kamnářská klasika s troubou nebo dvěma, topení na roštu, s varnou plotnou a případně i ležení na honzovském zápecí. Protože to byla také doba velkého booomu stavebnictví a všech souvisejících technologií, hromadily se už i poptávky po spojení kamen a teplovodního topení. První nesmělé pokusy výrobců krbových vložek, které byly ovšem zatím spíš pro zlost než pro užitek, byly všechny postavené na nedokonalém materiálu – ocelovém plechu. Samozřejmě i zde, stejně jako u výroby kotlů na pevná paliva, výrobci brzy poznali, že jejich materiál „kotlového tělesa“ je kompromis a nabízí poměrně krátkou životnost. A tedy se prosadil plech tzv. kotlový o vyšší jakosti a především tloušťce, ze kterého jsou teplovodní krbové vložky vyráběny dodnes.

Můj táta pracoval celý svůj předrevoluční život v Brandýských strojírnách a slévárnách, znárodněné podobě původních Melicharových závodů. Kromě jiného zde byla i výborná slévárna šedé litiny. Věděl tak, že pokud chtějí konstruktéři dosáhnout vysoké míry pevnosti v tlaku a zároveň neriskovat korozi, zvolili litinu. A protože je táta staromilec, usmyslel si, že kamna (ať výměník oheň-voda mají nebo ne), musí vydržet víc než jen jednu generaci uživatelů. Snílek, říkáte si možná. A nebo poctivý chlap, říkám já.

B300.2_vykres_do_sanonu
BURNET 300 (dříve TH-2) s roztápěcí brankou…

Výsledkem byl teplovodní výměník TH-2, jediný svého druhu vyráběný tehdy (až dodnes) z kamnářské, tedy šedé zabíhavé litiny. První kusy jsme vyrobili ještě výhradně pro své realizace kachlových sporáků a slouží bez zaškobrtnutí dodnes. Zatím 18 let. Postupem času jsme ho lehce vylepšili o provedení s tzv. roztápěcí brankou, ale v principu se na něm nic nezměnilo skoro až do letoška, do konce jeho výroby. Postupem let se jeho kvality rozkřikly do světa a poté, co na nás tlačili další kolegové z branže, jsme pořídili velké stroje i dílnu a začali s výrobou všemožných variant. Dnes je jich ve světě přibližně tisícovka, což je na kusovou výrobu, ve které jsme se vždy drželi, hezké číslo. Uživatelé výměníků BURNET byli a dodnes jsou spokojeni s poskytovaným výkonem, účinností a především s tím, že prostě dobře slouží svému účelu a dlouhá léta ještě sloužit bude. Vytápějí často celou chalupu, ohřívají si vodu na koupání i na mytí nádobí, vaří, pečou. To všechno zároveň a z jednoho místa – z obytné kuchyně, jizby, setnice. Když se topí suchým dřevem, z komína se ani viditelně nekouří. To věděla i moje babička a říkám to i svým zákazníkům.

Jenomže… Pak přišel někdo, kdo viděl kouřící komín. Asi zrovna hořely staré bačkory nebo PET lahev vyjetého oleje smíchaného s pilinami. Možná jen staré noviny, kdo ví, ale protože měl pozorovatel v ruce razítko, utnul nám všem tipec. To víte, že kachlový sporák s roštem (a je jedno, jestli s výměníkem nebo bez) není špičkové spalovací zařízení jako třeba elektronicky řízený peletkový kotel. On k tomu totiž nebyl nikdy vymyšlen ani konstruován. Naši předci si na něm vařili oběd, pekli dobroty a hřáli se po návratu z lesa. A protože si ho vážili, tak ho pravidelně udržovali v dobré kondici a především topili čistým s vyschlým dřevem. Nebyla vesnice, kde by v chalupě nebyl kachlový sporák a přesto bylo ovzduší čisté, voňavé od bylinek a sušícího se sena. Já Vám nevím, jak je to možné. Snad že nejezdily kamiony? Nebo nebyly velké fabriky s čoudícími komíny a chemičky zpestřující den barevným kouřem? Možná ani dopravních letadel nelétalo tolik, autem jsme nejezdili pro dva rohlíky… Jsem opravdu rád, že se na životní prostředí víc myslí a zodpovědní nás chrání před námi samými. Jen mi nějak připadá, že svou snahu upřeli nějakým špatným směrem.

1a-03
Nejde mi na rozum, jak může být např. v Praze tak vysoká míra znečištění, když tam snad skoro žádný kachlový sporák nestojí??? Tipnul bych si, že jich je víc v Jihočeském kraji nebo na Vysočině…

BURNET umřel.

Umřel na předpisy. Současné a především v budoucnu platné emisní limity, tedy přípustné množství škodlivin vypouštěných do ovzduší, nám, resp. našim zákazníkům, vzali další část soběstačnosti. Aby BURNET splnil vše najednou, tedy stále stejnou funkci, pro kterou je kachlový sporák nenahraditelný, možnost vytápění celého domu pomocí teplovodního topení a zároveň dokonalé spalování, museli bychom vyvinout a začít vyrábět nový výměník. Složitejší – jeho vestavba by kamnáři trvala nikoli pár minut, ale několik hodin. Dražší – mnohem větší pracnost i množství materiálu by se do ceny samozřejmě promítlo. Choulostivější – aby byla zachována stejná funkce, tedy rovnoměrně rozložený výkon, ale s řádově čistšími spalinami, bylo by nutné použít platinový katalyzátor, který má životnost 3-5 let a stojí cca 80 Eur. K tomu by vývoj nového provedení výměníku až do fáze výroby stál další desítky až stovky tisíc korun (jen nezbytné „zatopení“ ve zkušebně je otázkou cca 200 tis. Kč), které se nám výrobou vrátí v horizontu několika let. Přibližně těch let, kdy zase někoho trkne, že jsou limity stále moc vysoké a vymyslí nové, lepší, důraznější, prospěšnější…

Máme prototyp, který funguje. Ale do výroby nepůjde a BURNET tak zhyne po meči. Nedá se nic dělat, tenhle boj za nás někdo prohrál.

Mrzí nás to, ale život jde dál, Země se točí a jistě se najde řešení, které bude zase uživatele těšit. Jen už to nebude BURNET…

Přeji pěkný bezemisní den

Honza Temr, kamnář