S každým blížícím se podzimem se jako vždy množí telefonické a mailové dotazy. Těmi nejčastějšími jsou otázky na to, jak připravit komín, přívod vzduchu a nosný základ pro krb či kachlová kamna – tedy na jejich „stavební připravnost“.
Bohužel se k nám ale tyto podstatné dotazy dostávají často příliš pozdě a není tak prostor ani čas na její správné provedení. Nezvládnutá, podceněná, špatně provedená nebo zcela ignorovaná stavební připravenost přitom znamená přinejmenším problémy na stavbě, často kompromisy ve volbě funkce i designu krbu či kamen a občas dokonce i úplné zrušení celého záměru.
Zákazník: „Dobrý den, stavíme dům, máme hotovou hrubou stavbu, teď budeme dělat střechu a potřebujeme vědět, kde a jak projde komín. Už ho máme koupený a chlapi přijdou teď o víkendu. Chceme krbová kamna (*bez ohledu na to, co to znamená – pozn. autora), abychom si příjemně zatopili na podzim a na jaře, nic velkého. A taky jsem slyšel, že je potřeba nějaký vzduch, tak ten taky nevíme, jak připravit, ale to nebude problém, na to je čas…“
Moje žena potvrdí, že nejpozději u druhé věty takového dotazu vkládám tvář do dlaní a povytáhnu obočí. Vím totiž naprosto přesně, co bude následovat – budu ten, který to komplikuje, hledá „proč to nejde“ a nechce pomoct.
Já: „Dobrý den přeji, rád pomůžu, ale bude to chtít trochu víc času a asi se budeme muset i potkat, než dáme dohromady nějakou konkrétní radu nebo výkres, podle kterého to stavba připraví.
Komín je funkční část, která musí svými parametry odpovídat tomu, co na něj plánujete připojit. To znamená, že pokud dnes nemáte v ruce hotový projekt krbu nebo kamen, případně nemáte vybraná konkrétní krbová kamna, budeme muset holt pracovat s nějakým obecným předpokladem. Dám Vám doporučení jak komín instalovat, ale může se stát, že ta příprava pak nebude odpovídat tomu, co za topidlo si nakonec vyberete.“
Pak je většinou chvíli ticho…
Zákazník: „Tak my neplánujeme nic velkého. Prostě jenom krbová kamna s vložkou (*takže ve skutečnosti krb – pozn. autora) u zdi. Je to hned vedle okna, takže pak uděláme ten přívod vzduchu kousek vedle. A komín bude jakoby za zdí. Mně jde teď jen o to, v jaké výšce mají chlapi udělat tu díru do komína.“
Já: „To je ale právě věc, která je úplně individuální a závislá na tom, co vyberete. Může se stát, že Vám doporučím udělat sopouch, tedy tu „díru“, ve výšce 180 cm nad čistou podlahou, ale vy se potom rozhodnete pro krbová kamna se zadním vyústěním vysoká 1,5 m. A to pak nemá rozumné řešení kromě vybourání nového sopouchu níž a zazdění toho připraveného. Důležité taky je, jestli bude potřeba vstup 90° nebo pod úhlem 45°.
Podobné je to pak i s tím přívodem vzduchu. Ideální je, umístit ho už pod základovou desku. Pokud jste s ním nepočítali, tak je to možné ještě řešit v konstrukci podlahy, kde máte třeba nějakých 25-30 cm na výšku. A protože celé vedení by mělo být ideálně v mírném spádu ven kvůli vytékání kondenzátu, budete už muset pracovat spíš s plochým vzduchotechnickým kastlíkem, než s kruhovým potrubím. To by mělo mít průměr 100-150 mm, opět podle toho, co se na něj bude připojovat…“
A rozhovor pokračuje v podobném duchu dál až k momentu, kdy investora a případného zákazníka buď přesvědčím, že se stavba komína i další kroky raději pozastaví a nejdříve se sejdeme ke konzultaci a nebo to vzdá:
Zákazník: „No jak Vás tak poslouchám, tak to se na to asi úplně vykašleme. No ale když už mám ten komín koupený! Proč nám to neřekl projektant, že je potřeba mít i projekt krbu? Vždyť to musí dělat denně a nic takového po nás nechtěl. Kuchyň jsme mu taky museli dodat nakreslenou od kuchyňského studia a on podle toho nakreslil rozvody, odpady a tak…“
JAK NA SPRÁVNOU STAVEBNÍ PŘIPRAVENOST
Jak je demonstrováno výše, není skutečně v praxi možné vyhovět konkrétním dotazům bez konkrétních vstupních informací. Poradit je tedy možné pouze obecně:
KOMÍN PRO KRB / KAMNA
- Komín doporučuji keramický, pokud to dovoluje nosnost podlahy. Např. v druhém nadzemním podlaží na dřevěné podlaze samozřejmě už realizovat nepůjde, ale pokud mám volbu keramický komín vs. nerezový, dávám v zájmu životnosti i protipožární bezpečnosti vždy přednost masivní konstrukci komína se skladbou tvárnice+izolace+keramická vložka.
- Průměr komínového průduchu se MUSÍ řídit zvoleným topidlem. Nejběžnější průměr je dnes 180 mm a ten vyhoví i největšímu spektru krbů a kamen.
- Sopouch, tedy vstup spalin do komínového průduchu, se opět řídí topidlem, ale při použití sopouchu s úhlem 90° je šance na připojení čehokoli největší. Sopouch s úhlem 45° je normou vyžadován pro krby s krbovými vložkami, ale i zde je připuštěna možnost použití 90° při splnění určitých podmínek.
- Umístění komínu by mělo být řešeno stavebním projektem tak, aby komín nebyl půdorysně přímo v místě, kde je plánované topilo, ale vlevo nebo vpravo od něj, případně za ním.
PŘÍVOD VZDUCHU KE KRBU / KAMNŮM
- Ideální je umístit vedení přívodu už pod základovou desku v podobě oranžové plastové odpadní roury (KG) s kruhovým průřezem.
- Průměr přívodu vzduchu se řídí zvoleným topidlem, nejčastěji jde o 125 mm. Pokud ale bude následně vybráno topidlo s přívodem 150 mm, je instalace výrazně ohrožena, často i znemožněna.
- Celé vedení přívodu vzduchu by mělo být z důvodu spolehlivého odvodu kondenzátu v mírném spádu ven mimo objekt. Někdy kondenzát nevzniká vůbec, někdy jsou ho decilitry. Voda stojící v potrubí smíchaná s pylem, prachem nebo třeba tělíčky hmyzu může zahnívat a nepříjemně (a neodstranitelně) zapáchat…
- Přívod vzduchu by měl být pokud možno přímý, ale nikoli extrémně krátký. Pokud je ledový vzduch z exteriéru veden pouze přes obvodovou stěnu, je nutné jej opatřit poměrně nákladnou a rozměrnou dvojitou klapkou s funkcí přerušení tepelného mostu. To je další investice a zároveň i prvek s jistým potenciálem poruchy, nutného přístupu k servisu atd.
- Vyvedení přívodu v půdorysu topidla musí mít na paměti, že každý krb i kamna mají své „nosné body“ – krbová vložka nohy, na kterých nese celou svou hmotnost, kamna obvykle zděné sloupky. Vývod tak nesmí „trefit“ přímo tato místa a je tedy vhodnější jej umístit spíše mimo hlavní části topidla do dutin, kde bude i větší šance na pohodlné napojení flexibilním potrubím.
NOSNÝ ZÁKLAD PRO KRB / KAMNA
- V půdorysu stavěného topidla (nikoli sériových krbových kamen) je NUTNÉ vynechat podlahové topení. Pokud toto není možné splnit, zbývá už jen jediná možnost – visutý na stěně zavěšený krb.
- Nosný základ pod krbem nebo kamny je nutné tepelně izolovat s ohledem na výslednou hmotnost zvolené konstrukce. Jako jedna z dobrých možností se osvědčilo deskové pěnosklo (foamglass).
- Hmotnosti stavěných krbů přesahují mnoho stovek kg, u akumulačních kamen jsou to dokonce až jednotky tun. Tomu je potřeba přizpůsobit materiál i konstrukci podlahy v místě instalace. Obvyklé plošné zatížení topidel:
- jednoduchý krb cca 350-500 kg/m²
- větší nebo akumulační krb 750-1.000 kg/m²
- pokojová kamna 750-1.500 kg/m²
- kachlový sporák 500-750 kg/m²
Stavební příprava pro krby a kamna je věc, které se skutečně vyplatí věnovat pozornost včas. Ideálně už ve fázi studie stavby domu, protože může mít výrazný vliv na další navazující konstrukce i na dispozici interiéru, kterou nakonec každý z nás vnímá v domě celý život.
Rozhodně se tedy vyplatí nechat si zpracovat odborný projekt raději dříve než později než později přijímat nutné a nepříjemné kompromisy.
Váš kamnář, Honza Temr
Stále hledáte odpovědi na svoje otázky?
Je kamnář, který hledá a nachází efektní i praktická řešení. Tvorbu krbů a kamen považuje za obor „mikroarchitektury“ a tvrdí, že jsou zároveň wellness produktem. Honza nabízí možnost nezávislého odborného on-line poradenství, je autorem tisíců návrhů a technických konceptů ze kterých sestavuje oblíbené e-katalogy.
Původním vzděláním je ekonom se specializací na strojírenský průmysl. Díky tátově vášni pro stavebnictví a stavební řemesla se Honza ke kamnařině dostal už v roce 1999 a našel v ní to, co hledal – kreativitu, udržitelnost, krásu. V roce 2008, nedlouho po dokončení studií na vysoké škole, absolvoval rekvalifikaci v Horní Bříze, v místě známém dlouhou tradicí keramických výrobků včetně kamnářských kachlů.
Honzovi můžete napsat e-mail na temr@temr.cz
dobrý den,
samozřejmě souhlasím s tím, že pod těžkým topidlem může být plošné zatížení (čili napětí) docela pořádné, klidně 1,5 tuny na m2 (čili 0,15 atmosféry nebo 15 kPa), odpovídá to srovnané výšce necelý metr cihel nebo 65 cm betonu.. pěnové sklo jako izolace pod plovoucí železobetonovou desku podlahy je tedy jasná volba (má dostatečnou pevnost a nevadí mu plusová teplota řádu stovek stupňů), ale naráží to na problém ceny.
máte nějaké zkušenosti s použitím izolace EPS 200 nebo dokonce XPS 300 (pěnový a extrudovaný polystyren, číslo je garantovaná hodnota pevnosti v kilopascalech při stlačení do 10% s lineární interpolací stlačení při nižším zatížení, třída 200 a 300 je určena pro průmyslové podlahy kde je možný vjezd automobilů/provoz ještěrek)? respektive máte zkušenost nebo jste schopen dát kvalifikovaný odhad, jaké teploty může dosahovat plovoucí železobetonová deska pod těžkými akumulačními kamny a jestli je reálné riziko „vypálení“ polystyrenu ve skladbě konstrukce podlahy pod kamny? literatura obecně udává, že mechanická odolnost polystyrenu je beze změny při trvalém zatížení tlakem a trvalém zatížení teplotou do do 80°C.
Pěkný oheň přeji, Lukáši, a rovnou děkuji za super odbornou analýzu i dotaz. V případě, že jsou kamna postavena i provozována správně a dle platných norem, nesmí žádnou z přilehlých konstrukcí ohřívat na více než 85°C. Z toho plyne odpověď, že udané hodnoty PS v konstrukci podlahy teoreticky nejsou problém. Znění článku si v tomto zaslouží upřesnit (on už má zase nějaký ten pátek za sebou), takže děkuji i za inspiraci ke zlepšení 😉
Honza Temr
Honzo, děkuji za superrychlou reakci (to jsem věru nečekal, že u článku skoro čtyři roky starého zareagujete obratem).
v několika chalupách kde jsem byl na návštěvě jsem už viděl krásné těžké na míru stavěné „kachláky“, kde se podlaha pod kamny prohnula o 5-10 milimetrů (novostavba nebo zásadní rekonstrukce, skladba podlahy základová deska, pásová asfaltová hydroizolace, polystyren, plovoucí betonová deska s kari sítí a vlastní podlaha); jestliže píšete, že kamna jsou navrhovaná tak aby nevyhřívala podlahu a vypálení polystyrenu nehrozí (což mi připadá velmi logické), potom se zřejmě jedná o zásadní ale velmi běžnou technologickou chybu v podlaze, a odhaduji, že polystyrenové desky byly na izolaci asfaltovými pásy položeny úplně nasucho přes spoje pásů, takže polystyren není zatížen celoplošně, ale bodově, a je fakticky stlačován jen na zhruba deseti procentech plochy, na podélných a příčných přesazích (tam patří v nejminimalističtější verzi aspoň podsyp jemným pískem, ale pod kamna se rozhodně vyplatí pokládat desky do stavebního lepidla či cementového mléka nebo nejlépe do „živé“ samonivelační stěrky). viz třeba popis na stránkách jednoho z výrobců: https://www.isover.cz/blog/vyvarujte-se-zakladnich-chyb-pri-realizaci-podlah#uvod. takže suché uložení desek polystyrenu v kombinaci s křivostí povrchu základové desky má potenciál sednout 5-10 mm než se aktivuje celá plocha polystyrenu. je-li polystyren pokládán ve dvou vrstvách a je-li podklad pod pásy pořádně vlnitý, potom i víc.
samozřejmě tam, kde je zatížení podlahy minimální, se technologická chyba v pokládce podlahy projeví minimálně, ale pod kamny (pod pianinem, pod pořádnou knihovnou) se projeví naplno.
Dobrý den, prosím o radu. Musí být pod běžnými, stredně velkymi, krbovými kamny betonový základ, nebo stačí kamenná či skleněná deska, když všude bude dlažba? Děkuji za odpověď. Krpata
Pěkný oheň přeji, záleží samozřejmě na hmotnosti, ale mluvíme-li skutečně o běžných kamnech (tedy řekněme do 250 kg celkové hmotnosti), pak nemusíte řešit v souvislosti s nosností podlahy žádné zvláštní opatření.
Dobrý den,
jsme ve fázi projektu rekonstrukce 135 let starého domu. Postaveného ve svahu častečně podsklepeného. Je postavem z 1/3 cihel, 1/3 vepřovic a 1/3 kámen. Máme v planu vybrat podlahy kde je terén. Položit elektroinstalaci, externí přívod pro kamna a zapravit pěnové sklo, které zalijeme betonem cca 10cm. Je třeba pro kamna s teplovodním výměníkem vážící do 200kg a systémový komín výšky cca 6m nějak upravit výšku betonu místo 10cm třeba 25cm v ploše 1×1,2m? Moc díky za odpověď s pozdravem Havlíková
Pěkný oheň přeji, paní Havlíková,
pro kamna této hmotnosti nebude potřeba už nic dalšího, ale pokud myslíte „systémovým komínem“ jiný, než lehký „nerezový tříplášť“ (např. Schiedel UNI Advanced apod.), potom bude potřeba pro něj vytvořit hlubší základovou patku. Přesné provedení bude třeba konzultovat s výrobcem komínového systému případně s odpovědným projektantem. H. Temr