Chcete slona v porcelánu? Kupte si teplovzdušný krb!


Chcete slona v porcelánu? Kupte si teplovzdušný krb!

Stejně jako nejezdíme pro maltu do stavebnin kabrioletem, nemyjeme okna v obýváku zahradní hadicí nebo si do tanečních nebereme rybářské „broďáky“, není možné v místnosti 5 x 4 m s tepelnou ztrátou cca 1,2 kW topit zdrojem tepla o výkonu 8, 10 nebo dokonce 12 kW a cítit se přitom fajn. Nebo ano?

Téměř denně odpovídám na podobný e-mail:

„Dobrý den, stavíme nízkoenergetický dům typu bungalov a uvažujeme nad krbovou vložkou. Zaujala nás vizualizace v příloze a rád bych se zeptal, zda jste schopni takovou variantu nacenit. Jedná se nám o vložku a případné doplňky (materiály, rámeček?). Líbila by se nám vložka s pořádnou šířkou dvířek alespoň 60-70cm, nelíbí se nám ty malé, ale potřebujeme s výkonem tak maximálně 2-4kW (půdorys mohu zaslat).“

Předně vždy odpovídám, že „nacenit“ je možné opravdu jen něco, co je podloženo odpovídajícím projektem. Stejně jako nikdo neumí určit „od oka“ cenu zakázkově zhotovené kuchyňské linky nebo koupelny (kde už je navíc situace velmi zjednodušená díky používání systémových dílců a standardních postupů), neumíme ani my kamnáři odhadnout náklady s rozumnou tolerancí, aniž bychom si předem se zákazníkem nevyjasnili spoustu stavebních i designových detailů. Pokud vznikne správný projekt, není pak naopak problém zpracovat kalkulaci přesnou, s naprosto jasně definovanými položkami. Ale o projektování krbů a kamen až někdy příště…

Zdroj: Hoxter
Rohové prosklení předává až  40% výkonu (Zdroj: Hoxter)

Zásadní problém v těchto případech vzniká v tom, že krbová vložka, tedy topeniště s prosklenými dvířky, předává plochou skla vždy velkou část svého výkonu. A čím je prosklení větší­, tím je větší i výkon, který musíme v obývacím pokoji snést. Typicky je to u běžných krbových vložek s rovným sklem cca cca 20-30% celkového výkonu, u rohových prosklení 30-40% a u tzv. „úček“, tedy krbových vložek s trojím prosklením do tvaru písmene „U“ třeba i přes 50%. Narozdíl od domů z devadesátých let se dnes ale pasujeme s tepelnou ztrátou (tedy číselně vyjádřenou hodnotou toho, jaký výkon nám místnost vytopí i v největším mrazu na příjemných 22 °C) o mnoho desítek procent. Typický obývák o ploše řekněme 30 m2 měl v minulosti ztrátu třeba 4-6 kW, dnes je to díky moderním zateplovacím systémům a kvalitním izolačním oknům i méně než 1,5 kW, tedy až 4x méně. Naše představa krbu se ale 4x nezmenšila. Pokud použijeme krbovou vložku s rohovým sklem, bude její nominální (tedy výrobcem stanovený a pro její provoz po všech stránkách ideální) výkon minimálně 8, spíše 10 a více kW.

Co s tím?

Ve zmíněných devadesátých letech byly obrovsky populární tzv. teplovzdušné rozvody. O nich toho bylo napsáno už mnoho, více se o jejich nevýhodách lze dočíst v jiném mém článku v tomto blogu.

Druhou možností, jak řešit velký přebytek tepla v místnosti s krbem je teplovodní výměník. Krb je tak možné napojit na teplovodní soustavu vytápění, kam je směrována velká část jeho výkonu, u nejlepších současných krbových vložek až 80%. V obývacím pokoji nám tak zůstává zmíněných 20%, což je z celkového zhruba 1,5-2,0 kW.

Bingo, zdá se! Pro někoho, kdo chce krb využívat celou topnou sezónu to může být řešením. Pokud má akumulační nádrž, kam bude výkonové přebytky (a ty jistě budou vznikat minimálně v době, kdy venku nebude takový mráz, pro jaký byly vypočteny tepelné ztráty) ukládat. A pak také oběhové čerpadlo kotlového okruhu, jeho záložní zdroj elektrické energie pro případ výpadku, odvzdušňovací ventil, pojišťovací ventil, expanzní nádobu, systém měření a regulace, ideálně i automatickou regulaci hoření…

Říkám tomu topenářská bižuterie. Je to skutečně nutné, pokud má krb fungovat bezpečně a spolehlivě. Navíc tím vzniká i přímo v obývacím pokoji provoz ne nepodobný kotelně a tedy s sebou přináší nepořádek a potřebu častější údržby a čištění. A konečně – teplovodní krb není vůbec možné provozovat bez elektřiny (ani na snížený výkon) a tedy není v pravé, slova smyslu nezávislým zdrojem tepla. Tím pro mnohé (včetně mě) přichází o velkou část své podstaty.

Teplovodní krb může, ale nemusí být řešením. (Zdroj: Hoxter)
Teplovodní krb může, ale nemusí být řešením. (Zdroj: Hoxter)

A když ani toto není­ řešení…

…tak je potřeba pracovat se sáláním a akumulací. Je to jednoduchý princip – výkon, který teď nepotřebuji, uložím a vezmu si ho postupně po malých dávkách. Tedy podobně, jako u teplovodního krbu, ale s o poznání menšími problémy a menší složitostí. Při diskusi o akumulačním krbu se se zákazníky dostáváme do fáze „ale já nechci malou vložku“ a také „ale já to mám jen na občasné přitápění“. Akumulace dává ale naopak možnost pracovat s větší krbovou vložkou, než by bylo možné u běžného teplovzdušného krbu. Argument občasného využití také není na místě, protože akumulace není žádnou nadstavbou pro trvalé topení, ale v tomto případě spíš cestou, jak si z těchto chvilek u krbu neudělat saunu plnou otravně horkého a vydýchaného vzduchu…

Princip orientačního výpočtu je potom asi takovýto:

  • TZ místnosti s krbem = 2,5 kW (odpovídá cca 44 m2 v novostavbě)
  • Doporučená krbová vložka Hoxter HAKA 67/45/51 s litinovou kopulí a přímým napojením na komín, udávaný jmenovitý výkon 8 kW
  • Podíl výkonu sáláním jednoduchého prosklení (volit je možno i dvojité) cca 30% (tj. cca 2,4 kW)
  • Doporučený způsob stavby krbu uzavřený s akumulací = cca (8-2,4)/2,5=2,24 hod., tzn. plášť obestavby krbu např. 3cm šamot
  • Reálný provoz v -15°C (tedy při vypočtené TZ) od zatopení­ po cca 20-30 minutách sálá prosklení výkonem cca 2,4 kW po dobu hoření dávky dřeva plamenem (45-60 minut), po dohoření dávky dřeva sálá plocha obestavby (cca 4 m2) průměrným výkonem cca 2,5 kW po dobu cca 2 hodiny

Jak vidno, lze takový krb provozovat v jeho ideálním rozsahu výkonů, bez rizika špinění skla způsobeného škrcením přívodu vzduchu, bez smradlavého dehtu v komíně a kouřovodu a bez otravného a nezdravého přetápění. Navíc ani zde se nemusíme připravit o možnost rozvodu tepla na více míst v domě a to díky systému nazývanému mezi kamnáři jako hypokaust (více o hypokaustu – uzavřeném teplovzdušném rozvodu – v některém z dalších článků).

Doporučuji tedy rozhodně nepodcenit fázi přípravy, zejména kvalifikovaného návrhu a projektu. Aktuálně výhodné nabídky jsou vdlouhodobém využití vždy ty nejméně vhodné. Pokud má krb sloužit opravdu k radosti z krásného a zdravého topení, nesmí nikdo osedlat porcelánového slona a vyrazit s ním na kvetoucí jarní louku…

Pro Vaše případné dotazy k článku i mimo téma jsem dále na příjmu

Honza Temr – kamnář