Rodinná kamnářská manufaktura TEMR

Mastek-01-TEMR

Akumulační schopnost mastku – mýty a fakta

Stále populárnější souboj materiálů v současné kamnařině. Nebo spíše jen marketérů? Na českém internetu se můžete dočíst dokonce i údaje o 7x vyšší akumulační schopnosti mastku oproti šamotu

A jak je to doopravdy? Skutečně se vyplatí připlatit si desítky procent za mastkové obložení krbových kamen nebo celomastková kamna a krby oproti řešením ze šamotu, žárobetonu nebo kachlů?

Kouzla s pojmem "tepelná kapacita"

O schopnosti akumulace materiálů pro stavbu kamen a krbů rozhoduje veličina „objemová tepelná kapacita“. Oproti „měrné tepelné kapacitě“ je to údaj vztažený nikoli ke hmotnosti, ale k objemu. A protože u topidel, která nám stojí obvykle v obývacím pokoji, nás většinou až tak nezajímá jejich hmotnost (tu jednou pro vždy vyřešíme vhodnou konstrukcí podlahy a pak už nás nikdy netrápí), ale spíše objem (tedy kolik prostoru nám v místnosti zaberou), pak má právě „objemová tepelná kapacita“ tu pravou vypovídací hodnotu.

Pak není nic jednoduššího, než srovnat relevantní tvrdá data, tedy konkrétní tabulkové hodnoty veličin:

MASTEK:
Měrná TK = 1 J/g*K
Hustota = 2,58 – 2,83 g/cm3
Objemová TK = 2,58-2,83 J/cm3*K
 
ŠAMOT (lisovaný):
Měrná TK = 0,72 J/g*K
Hustota = 1,87-2,15 g/cm3
Objemová TK = 1,35-1,55 J/cm3*K
 
ŽÁROBETONY:
Měrná TK = 1,74 J/g*K
Hustota = 2,35-2,7 g/cm3
Objemová TK = 4,1-4,7 J/cm3*K

Jaké jsou pak tedy aplikace v praxi a rozdíly mezi nimi?

Na příkladech* zohledňujících výše uvedené parametry si pak lze ukázat skutečný rozdíl mezi topidly z mastku, šamotu a žárobetonu:
 
Úvaha a)
Chci „kamna“ o maximální výšce 2 m se SHODNOU akumulační schopností. Jejich půdorys pak bude:
MASTEK = 1 x 0,8 m (šířka x hloubka)
ŠAMOT = 1,5 x 1 m (šířka x hloubka)
ŽÁROBETON = 1 x 0,5 m (šířka x hloubka)
 
Úvaha b)
Výška je mi jedno, ale chci kamna se SHODNOU akumulační schopností na maximálním půdorysu 1,5 m2:
MASTEK = výška 1,34 m
ŠAMOT = výška 2,5 m
ŽÁROBETON = výška 0,84 m

Zázrak se nekoná, to jen marketing válcuje zdravý rozum

Závěr tedy je takový, že se žádné 7x vyšší hodnoty nekonají. Mastek má oproti šamotu lepší schopnost akumulace „jen“ úměrně své vyšší objemové tepelné kapacitě. Ta je cca dvojnásobná a po odečtení podílu, který na hmotnosti i objemu kamen tvoří dvířka, sklo, izolace, těsnění, vnitřní části topeniště, kouřovod apod. to pak může reálně být 1,5-1,7 násobek.

Při použití kombinace šamotu, žárobetonu a nových keramických hmot na bázi polymerů (moderní tahové systémy) s vyšší objemovou hmotností se pak rozdíl dost možná zcela vytrácí a akumulační schopnost se tedy vyrovnává…

Výběr je na každém spotřebiteli. Rozhodují i zcela subjektivní kritéria jako je design a tam neexistuje měřítko, kterým by bylo možné dvě funkčně shodná topidla porovnat. Někomu bude blízký severský design mastkových kamen, jiný zvolí romantiku tradičních kachlů nebo jejich moderní velkoplošnou podobu, případně ocení strohost betonu. Rozhodně vás už ale nenapálí nějaký leták se snem o „technickém zázraku z dálných končin“…

Honza Temr
váš kamnář

Stále hledáte odpovědi na svoje otázky?

Prostřednictvím on-line konzultace vás za pár minut provedu technickými úskalími a vyřeším zdánlivě neřešitelné zádrhele při stavbě krbu či kamen...

* Příklady uvažují některá nezbytná zjednodušení. Např. předpokládají, že „kamna“ budou celá jako monoblok zhotovena jen z jednoho materiálu, což není reálné. Vždy budou obsahovat společné části nepodílející se na akumulaci jako jsou například ocelová dvířka, kouřovod, těsnění apod. stejně tak budou obsahovat dutiny (např. prostor topeniště). Rozdíly mezi „kamny“ tak budou ve skutečnosti menší než je ukázáno.

(Zdroj foto: Google.com)

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *