Rodinná kamnářská manufaktura TEMR

www.temr.cz
Abeceda-Spalovani-TEMR

Kamnářská abeceda – „S“ jako „spalování“

Spalování dřeva za vzniku tepla je samotný princip funkce krbů a kamen jako spotřebičů určených k vytápění. Pro správný provoz a spokojenost s funkcí je dobré, když je uživatel dostatečně poučen nejen o ovládání topidla, ale právě i o základních procesech probíhajících uvnitř nej.

Kolem spalování dřeva koluje mnoho mýtů. Že prý je lepší topit velkými neštípanými kusy dřeva, že je nutné při hoření co nejvíce uzavřít přívod vzduchu, že je lepší dřevo s vlhkostí 20% než 10%… Pojďme si raději říci, co se vlastně v topeništi děje, než si způsobíme nevhodným provozem zásadní problém v krbu, kamnech nebo kouřovodu a komíně.

Jak probíhá spalování dřeva

Pro komplexní představu o procesu spalování je nutné pochopit jeho jednotlivé fáze a také přijmout fakt, že probíhají všechny současně (vizte prosím dále):

  1. Dřevo je zplyňující palivo – při procesu jeho hoření vznikají plynné uhlovodíky. Ty se z pevné dřevní hmoty začnou „uvolňovat“ díky teplu vyvinutému nejprve podpalovačem a v prostoru topeniště přirozeně stoupají. Vznik plynů je umožněn primárním vzduchem, resp. vzduchem, který přivede konstrukce topidla přímo k přiloženému dřevu (u bezroštových topenišť), případně pod něj (pomocí roštu).
  2. Současně s tím se ze dřeva uvolňuje i voda v podobě páry. Ta má negativní vliv na růst teploty, který je potřebný pro dosažení hodnot nutných k zahoření uhlovodíků plamenem a vzniku tepla. Pro správnou funkci topidla je tedy nezbytné zajistit co nejmenší obsah vlhkosti v přikládaném dřevu. V opačném případě dochází v topeništi, kouřovodu a komíně k podchlazování pod rosný bod a vzniku agresivního dehtu s vysokým obsahem silných kyselin.
  3. Dřevo započne hořet viditelným plamenem. To je známka toho, že se již „uvolněné“ (správněji „vytvořené“) uhlovodíky dostaly do styku se vzdušným kyslíkem a to ve správném místě a za příhodných podmínek, zejména při potřebné teplotě.

Je velkým omylem mnoha uživatelů krbů a kamen domněnka, že jednotlivé fáze hoření jsou v prostoru topeniště jakkoli odděleny a jejich souběh je možné ovlivnit. Jakmile je pevná dřevní hmota vystavena reakčnímu teplu, začne celý proces probíhat zcela živelně v závislosti na konstrukci topeniště – jeho rozměrech, tvaru, poměrech strach, materiálu stěn a jeho schopnosti teplo v prostoru topeniště udržet, množství a teplotě přiváděného vzduchu atd. a na složení paliva (zejména na obsahu vody).

V topeništi na dřevo tedy probíhá vždy jen a pouze SPALOVÁNÍ – žádné primární, sekundární nebo dokonce terciární spalování zkrátka neexistuje. To je vše, hotovo, tečka.

Primární, sekundární a terciární vzduch

Alespoň částečnou logiku dává označení přiváděného VZDUCHU zmíněnými termíny jako „primární a sekundární vzduch“. „Primární vzduch“ je možné chápat jako ten, který „má na svědomí“ reakci uhlíku (C) s kyslíkem (O2) na oxid uhelnatý (CO). „Sekundární vzduch“ je pak obvykle přiváděn v jiném místě (v horní třetině výšky topeniště), ideálně již předehřátý průchodem konstrukcí topidla. Pokud je ho správné množství a má správnou teplotu, zvyšuje se pravděpodobnost reakce kyslíku se vznikajícím oxidem uhelnatým (CO) na oxid uhličitý (CO2).

Abeceda-Spalovani-02-TEMR
OBR: Čisté spalování znamená i čisté sklo dvířek

Výše zmíněné reakce jsou exotermické: vzniká při nich teplo. Žádná další chemická reakce uhlíku s kyslíkem na jakési CO3 není možná a v topeništi neprobíhá. Není tedy logické mluvit o jakémkoli „terciárním vzduchu“. Pokud bychom chtěli různá místa přívodu sekundárního vzduchu označovat dalšími číslovkami, můžeme se klidně dopočítat vzduchu kvadrárního, pentárního, sextárního ad. – trysek dopravujících vzduch do topeniště mohou být klidně i desítky…

Pojem terciární vzduch je jen lstivý (dle úspěšnosti se ale zdá, že i účinný) produkt marketingu firem hledajících konkurenční výhodu za každou cenu. Nic víc.

Spalujte správně, kamna se vám odvděčí

Jeden ze snadno identifikovatelných důkazů správného spalování je u topenišť s prosklenými dvířky čistota skla. Podobně signalizuje vysokou spalovací teplotu a tedy i účinnost čistota šamotů na stěnách a zádech topeniště. Stejně tak je možné usuzovat na dobrý průběh reakce podle toho, že z komína se po prohřátí topeniště a spalinové cesty viditelně nekouří. To vše společně pak znamená vysokou energetickou efektivitu, malou spotřebu dřeva a minimální dopad provozu kamen či krbu na vaše bezprostřední okolí.

Váš kamnář, Honza Temr

>> Všechny aktuální články ze seriálu „Kamnářská abeceda“ najdete zde <<

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *