Krb bez komínu, naftový motor bez výfuku a člověk bez…mozku?
Krb bez komínu zní prostě jako nesplnitelná fantazie. Pro krby na dřevo zcela jistě, ale už ne tak docela pro krby na biolíh nebo chcete-li bioethanol. Tam tato utopická představa, tedy spalovat v interiéru a současně neodvádět produkty spalování pryč, stále žije. Je ale spalování takového paliva v konstrukčně velmi jednoduchých zařízeních umístěných v obytné místnosti skutečně bezpečné a zdravé? Neriskujeme něco, když si chceme v domě nebo bytě udělat příjemnou atmosféru „táboráku“?
Internetové obchody jsou už dnes přeplněné tímto designovým prvkem, který má především nabídnout efekt ohně tam, kde to není možné běžnými způsoby. Zaklínadlo BIO funguje i zde a tzv. biokrby (s velkým sebezapřením přijmu pro účel tohoto příspěvku i toto zažité označení) se tak staly už před několika lety hitem pro všechny, kteří se nechtěli vzdát „praskání“ ohně ani v bytě, kde komín není možné instalovat. Dopřát si živé plamínky je možné, bohužel ale právě ten zvukový doprovod biokrby zatím neumí.
PRINCIP FUNKCE TZV. BIOKRBŮ
Krby spalující biolíh jsou konstrukčně velmi jednoduché. Vzhledem k tomu, že jde převážně o otevřená ohniště, nedává úplně smysl řešit samostatný přívod vzduchu tak, jak je to už zcela běžné pro uzavřené krby na dřevo. Krb si zkrátka vzduch bere přímo z místnosti v takové míře, jaká je aktuálně třeba. Tekuté palivo se nalije do sběrné nádobky, kde se následně zapálí. Aktivní plamen vzniká jen na hladině lihu a jeho „bohatost“ (a tím i předaný tepelný výkon) tak závisí právě na velikosti plochy hladiny. Palivo postupně odhořívá, ubývá a v momentě, kdy je zcela spáleno krb vyhasne.
KRBY BEZ KOMÍNU JAKO ZDROJ VYTÁPĚNÍ
Jednou z výhod krbů na biolíh je skutečnost, že jejich tepelný výkon je velmi malý. V místnostech s malou tepelnou ztrátou tedy nenastává problém s přetápěním tak, jako u výkonných teplovzdušných krbů na dřevo. Obvyklý výkon lihového hořáku se pohybuje mezi 1,5-3 kW, což při dnešní běžné úrovni zateplení novostaveb (a obvyklé výšce stropu 2,5-2,6 m) představuje přibližně 25-50 m2 vytápěné plochy. Vzhledem k tomu, že biokrby nejsou vybaveny jakýmkoli systémem cílené distribuce tepla (např. mezipláštěm, ve kterém dochází ke konvekci ohřátého vzduchu a jeho následnému proudění do místnosti), je vyhřívání místnosti značně nerovnoměrné a nelze tak tato zařízení považovat za plnohodnotný zdroj tepla.
ZDRAVÍ A BEZPEČNOST KRBŮ NA BIOLÍH
Ve většině zdrojů informací se lze dočíst o naprosté nezávadnosti provozu. Obvyklou informací týkající se složení spalin je, že „při spalování vzniká pouze CO2 (oxid uhličitý) a H2O (voda, resp. vodní pára)“. Z hlediska hygieny prostředí je třeba se na věc podívat z několika stran:
1. Biokrb je spotřebič, který ke své funkci potřebuje vzduch a ten je tedy třeba při provozu zajistit v dostatečném objemu pro bezpečnou funkci. Pokud není spotřebič vybaven vlastním zcela nezávislým přívodem vzduchu (např. z exteriéru – což je ale u otevřeného ohniště nesmysl), potom to znamená větrat = vytvořené teplo ztrácet. Velmi častou chybou uživatelů biokrbů je právě nedostatečné větrání, případně současný provoz krbu a zároveň kuchyňského odsavače par.
2. Produktem dokonalého spalování je skutečně oxid uhličitý (CO2) a voda (H2O) ve formě vodní páry. Mylná je představa, že se produkovaná voda jaksi sbírá do nějaké nádobky, která se za čas vylije. Pára je samozřejmě obsažena ve spalinách, které odcházejí přímo do místnosti. Tedy uživatel si zvyšuje vlhkost vzduchu v interiéru úměrně tomu, jak intenzivně „biokrb“ využívá. V bytech a domech s malou tepelnou ztrátou (tedy velmi dobrou těsností) to může být problém a tedy to znamená opět větrat = vytvořené teplo ztrácet.
Vzorec dokonalého spálení (oxidace = reakce s kyslíkem) biolihu / bioethanolu:
CH3-CH2-OH + 3 O2 –> 2 CO2 + 3 H2O
3. Horší ovšem je, že žijeme v reálném světě, kde nic nefunguje dokonale. Nedá se tak očekávat, že spalování bioethanolu bude probíhat na 100% a tedy zůstává jisté riziko, že si vzduch v místnosti obohacujeme i o produkty tohoto nedokonalého spalování, např. CO (oxid uhelnatý) či aldehydy. Ke zcela dokonalému spalování by docházelo pouze za předpokladu, že bude probíhat v kyslíkové atmosféře – tedy bez přístupu dalších plynných složek vzduchu (dusík, vodík…).
Vzorec nedokonalého spálení biolihu / bioethanolu na acetaldehyd (samozřejmě jen jedna z mnoha reakcí, které při nedokonalém spalování proběhnou):
CH3-CH2-OH + O2 –> CH3-CH2O
Jako jednoduchý indikátor nedokonalého spalování biolihu je možné brát žlutou barvu plamene. Narozdíl od plynového hořáku ve sporáku, kde má plamen při správných provozních podmínkách modrou barvu značící vysokou teplotu plamene (a tedy i dokonalejší průběh oxidace), najdeme žlutý plamen u všech biokrbů. Je to logické, pravděpodobně by se s ostrým, krátkým modrým plamenem netěšily takové oblibě že… Na obrázku níže je krásně vidět, v jaké „kvalitativní třídě spalování“ se tzv. biokrby (už Vám ten termín také připadá na hlavu postavený?) nacházejí:
4. Kromě výše uvedeného je také třeba brát v potaz reálnou koncentraci paliva. Bioethanol je líh vyráběný z rostlinných produktů (z brambor, z řepných zbytků, z obilí apod.). Jeho laicky řečeno „kvalita“ nebo jinak řečeno také „čistota“ by musela být pro výrobci a prodejci deklarovaný provoz krbu 100%. Např. lékařský líh má udávanou koncentraci 96%. Pokud tomu tak není (jako že samozřejmě není), tak se spalování v biokrbu účastní i vedlejší látky, které ideální proces opět narušují a jsou tak zdrojem dalších produktů spalování, se kterými „ideální“ verze spalování nepočítá.
JE BIOKRB NEBEZPEČNÝ NEBO DOKONCE JEDOVATÝ?
Řeknu to tak: Nikdy bych sobě, nikomu blízkému ani svým zákazníkům takovou věc s čistým svědomím nedoporučil natož abych jim jí prodal. V každém případě je nutné se před případným nákupem velmi dobře informovat o konkrétních provozních podmínkách spotřebiče a dobře zvážit, zda je jeho provoz (s jistou těžko definovatelnou mírou rizika) pro uživatele přijatelný. Pro mě ne, takže si závěrem s dovolením třikrát odplivnu a slibuji sám sobě, že tomu už nikdy neřeknu BIOkrb… Vám doporučuji to samé.
Váš kamnář, Honza Temr
Je kamnář, který hledá a nachází efektní i praktická řešení. Tvorbu krbů a kamen považuje za obor „mikroarchitektury“ a tvrdí, že jsou zároveň wellness produktem. Honza nabízí možnost nezávislého odborného on-line poradenství, je autorem tisíců návrhů a technických konceptů ze kterých sestavuje oblíbené e-katalogy.
Původním vzděláním je ekonom se specializací na strojírenský průmysl. Díky tátově vášni pro stavebnictví a stavební řemesla se Honza ke kamnařině dostal už v roce 1999 a našel v ní to, co hledal – kreativitu, udržitelnost, krásu. V roce 2008, nedlouho po dokončení studií na vysoké škole, absolvoval rekvalifikaci v Horní Bříze, v místě známém dlouhou tradicí keramických výrobků včetně kamnářských kachlů.
Honzovi můžete napsat e-mail na temr@temr.cz
Parádní vysvětlení
„Bez větrání“ bych to samozřejmě nikdy neprovozoval.
Nicméně tak jak text popisuje moderní domy s malou tepelnou ztrátou (= těsností) naznačuje, že jeho autor toho moc o nízkoenergetické novostavbě neví.
Samozřejmě potřebujete parotěsnou slupku, kterou by neměl prostupovat komín.
Samozřejmě potřebujete rekuperaci.
Samozřejmě vám rekuperace zajistí větrání 24/7.
Samozřejmě pak BIOkrb (od paliva: BIOlíh) nepředstavuje problém.
Pěkný den přeji a děkuji za reakci.
Samozřejmě si autor uvědomuje, že komínové systémy (a řešení jejich prostupů) existují dnes běžně i ve variantách vhodných pro vzduchotěsné obálky.
Samozřejmě si autor také uvědomuje i to, že rekuperace je technické zařízení, které zajistí samočinné větrání. Zařízení, jehož správný chod je závislý na elektřině a na správné údržbě.
Samozřejmě, že cokoli, co marketing nazve BIO, není automaticky zdravé. Což platí i právě i pro spalování BIOlihu.
Je dobře, že takový „krb“ byste nikdy neprovozoval bez větrání. Bohužel v tomto nejste zdaleka většinový uživatel a je stále velké množství nepoučených laiků, kteří se zplodinám tzv. BIOkrbu vystavují bez odpovídající výměny vzduchu. Především pro ně je článek určen.