Krby byly původně otevřená ohniště ve velkých kamenných sálech. O nějaké účinnosti a efektivitě v topení se moc mluvit nedalo. To až kamna se svým systémem akumulačních tahů přinesla komfort v podobě „hodně tepla za málo dřeva“. Jejich akumulační hmotnost navíc nevyžadovala časté přikládání.
Je symbolické, že úplně první příspěvek do nového seriálu článků s názvem „Kamnářská abeceda“ se bude týkat právě akumulace. V době, kdy tepelné ztráty nově stavěných domů a bytů dosahují extrémně nízkých hodnot, je to ještě aktuálnější téma než kdy dřív.
Proč kamnáři ve svých realizacích stále více používají akumulaci a doporučují ji i svým zákazníkům
Většinu současných instalací u zákazníků představují průmyslově vyráběná topeniště – krbová kamna, krby s krbovými vložkami a kamna s kamnovými vložkami. Zákazníkům i kamnářům to dává především jednu velkou jistotu – vědí, s jakým výkonem a jakými teplotami na hrdle mají pracovat. Výrobce je za ně poctivě otestoval a změřil, uvažujeme-li tedy spolehlivé a poctivé výrobce, nikoli hobbymarket nebo garážovou výrobu.
Díky tomu je pak i snadné porovnat předem výkon topidla a tepelnou ztrátu místnosti, ve které bude umístěno. Pokud má krbová vložka udávaný jmenovitý (tedy ideální provozní) výkon například 12 kW a tepelná ztráta obývacího pokoje je při vnější teplotě -15 °C například 3 kW (což odpovídá podlahové ploše cca 50 m2), je zřejmé, že jde o velký nesoulad.
Bez použití akumulace by taková instalace znamenala trvalé několikanásobné přetápění – pocit „vydýchaného“ vzduchu, potíže s přirozenou termoregulací těla, potřebu přebytky tepla neustále větrat. Vývoj stavebních technologií a tepelně-izolačních materiálů došel už tak daleko, že pro vytápění současného běžného obývacího pokoje postačuje zdroj o výkonu méně než 2 kW. Přes všechna papírová ujištění některých výrobců takovou krbovou vložku ani krbová kamna na dřevo nikdo nedokáže vyrobit – odpovídá tomu spálení zhruba 1/2 kg dřeva za celou jednu hodinu.
Umíte si představit, že by „půlkilová tříska“ vydržela hořet celou jednu hodinu v krbové vložce s prosklením velkým jako menší okno?
Jak funguje akumulace
Právě s malými tepelnými ztrátami přichází příležitost pro akumulaci. Ta funguje totiž tak, že část vysokého výkonu vytvořeného topeništěm absorbuje. Podle analýzy tepelných potřeb vytápěné místnosti/místností kamnář už v projektu počítá s konkrétním podílem tepla, které pustí do prostoru a které už bude chtít uložit právě pomocí akumulace na později.
Výsledek potom vypadá tak, že ačkoli je krbová vložka, krbová kamna nebo kamnová vložka v porovnání s tepelnou ztrátou domu výrazně předimenzovaná, nedochází k přetápění. Přebytečný výkon je pomocí akumulace rozložen v čase tak, aby topidlo každou hodinu postupně uvolňovalo ideální část uložené energie. Zjednodušeně lze pak říci, že výkon 12 kW správně naprojektovaná i realizovaná akumulace rozloží na 6 hodin – a ideální 2 kW jsou na světě!
Jak taková akumulace vypadá
Akumulační schopnosti krbu nebo kamen je možné ovlivnit dvěma způsoby:
1. Akumulace do hmoty (akumulační masy)
V případě krbových kamen (průmyslově vyrobeného sériového produktu) jsou to do vnitřní konstrukce uložené těžké prvky z žárobetonu, šamotu nebo podobných hmot s vysokou objemovou hmotností.
U individuálně stavěných krbů je akumulace obvykle realizovaná pomocí tzv. akumulačních spirál nebo prstenců naskládaných přímo na krbovou vložku uvnitř obestavby.
U individuálně stavěných pokojových akumulačních kamen představuj část akumulace už samotné masivní topeniště a k tomu dále akumulační tahový systém. Ten je obvykle orientován jako ležatý s osovou délkou několika metrů.
2. Akumulace do vody
Všechna tři uváděná topidla, tedy krbová kamna, individuálně stavěné krby i pokojová kamna, mohou být také vybavena teplovodním výměníkem. Jde o zařízení, které má za úkol pomocí svých teplosměnných ploch získat z vytvořené energie část „pro sebe“ a tuto pomocí uzavřeného okruhu vody převést do akumulační nádrže.
Ta se pak chová stejně jako akumulační masa s tím rozdílem, že distribuce tepla může být přesně a automaticky řízena systémem potrubí, ventilů a čerpadel. Podstata ale zůstává stále stejná – uchování výkonu na později a jeho rozložení v čase.
Kouzlo akumulace je především v provozním komfortu
Základní motivací pro pořízení akumulačního topidla může být právě snaha o rozložení vysokého výkonu do menších částí z důvodu potlačení efektu přetápění. Je to cesta, jak si dopřát opravdu velké prosklení dvířek krbové vložky, zároveň ho ale udržet v čistotě a nerušeně si užívat optiku plamenů.
Druhou neméně důležitou vlastností akumulačního krbu či kamen je dlouhá doba bez obsluhy. Přikládání do akumulačního topidla probíhá vždy až po několika hodinách – u krbů od cca 6 hodin, u akumulačních kachlových kamen klidně i po 24 hodinách.
Vše je otázkou správného návrhu technického řešení. Proto neustále opakuji, že se nevyplatí fázi projektové přípravy podcenit. A to platí jak v případě stavební připravenosti tak i samotné následné realizace krbu či kamen. Vynaložené peníze za kvalifikovanou radu, analýzu, projekt se několikanásobně vrátí příjemným i úsporným používáním po dobu mnoha desetiletí.
Váš kamnář, Honza Temr
Stále hledáte odpovědi na svoje otázky?
Je kamnář, který hledá a nachází efektní i praktická řešení. Tvorbu krbů a kamen považuje za obor „mikroarchitektury“ a tvrdí, že jsou zároveň wellness produktem. Honza nabízí možnost nezávislého odborného on-line poradenství, je autorem tisíců návrhů a technických konceptů ze kterých sestavuje oblíbené e-katalogy.
Původním vzděláním je ekonom se specializací na strojírenský průmysl. Díky tátově vášni pro stavebnictví a stavební řemesla se Honza ke kamnařině dostal už v roce 1999 a našel v ní to, co hledal – kreativitu, udržitelnost, krásu. V roce 2008, nedlouho po dokončení studií na vysoké škole, absolvoval rekvalifikaci v Horní Bříze, v místě známém dlouhou tradicí keramických výrobků včetně kamnářských kachlů.
Honzovi můžete napsat e-mail na temr@temr.cz